Archiv štítku: USA

Ve Spojených státech vznikla řada hudebních stylů, určitě je to swing, jazz, country a bluegrass.

Tony Bennett, Lady Gaga – The Lady is a Tramp

Musím se smát sám sobě, když napíšu že Lady Gaga je velká zpěvačka na blogu, kde se věnuju spíš okrajovějším žánrům. Ale zkuste se zaposlouchat do lehkosti s jakou si střihla píseň The Lady is a Tramp z muzikálu Babes in Arms. Nádhera. S Tony Bennettem, který je o neuvěřitelných šedesát let starší působí naprosto přirozeně, jako by ji to učinilo zralejší a jeho mladším.

Od Byrds k Eagles, dokument BBC

Od Byrds k Eagles, tak se jmenuje dokument BBC dostupný na YouTube. Dokument něco přes hodinu mapuje hudební mesaliance druhé poloviny 60. let v okolí Los Angeles, tehdejší Mekky folk-rockové hudby. Kalifornské kapely a písničkáři patřili ke světové špičce a jejich písně hrály stejnou ligu jako nahrávky Beatles, Rolling Stones, The Who, Erica Claptona, Simona & Grafunkela a dalšich ikon 60.let

Třeba budete jako já hltat historky, jak Byrds prodali své bluegrassové nádobíčko, aby se za stržené peníze elektrifikovali a svojí verzí Dylanovy Mr. Tambourine Man stvořili folk-rock.

Jak Byrds vyhodili z kapely Davida Crosbyho za politické kecy na podiu a za hudební nevěru se Stillsovými Buffalo Springfield na slavném Monterey’67, kde zaskočil místo Neila Younga, toho času kanaďana bez pracovního povolení v USA.

Jak se na večírku dua Crosby & Stills náhodou objevil Graham Nash, v té době slavný a taky pěkně otrávený člen Hollies, kteří odmítli nahrát jeho Teach Your Children a Marrakesh Express, že prý to není dost chytlavé na jedničku v hitparádě. Pro Hollies to byl začátek konce, pro Nashe hudební znovuzrození.

Jak se Joni Mitchelová stala famme-fatale (a Mansonův vraždící gang zase černou můrou) této folkrockové komunity nezávislých folkrockových muzikantů – autorů.

Jak se vykašlali na nezájem velkých nahrávacích společností a klidně založili své vlastní labely. Jak si navzájem vypomáhali jako studioví hráči na sólových projektech, které vznikaly paralelně s tvorbou skupiny.

Jak tato komunita za pár let po vzoru říše Římské zdegenerovala, aby ještě před svým zánikem poslala do čela hitparád Lindu Ronstand a zejména Eagles, kteří pak hodili výhybku směrem ke stadionovému rocku (pro mě nezajímavému).

Nezoufejte, pokud vaše angličtina úplně nestíhá. Během hodiny si poslechnete ukázky špičkové muziky a zvrhlíci budou odměněni opakovaným záběrem nahaté Joni Mitchel, která s triem Crosby, Stills & Nash krom nadšení pro nezávislou autorskou hudbu sdílela i vířivku, zcela v souladu s ideály hippies.

Na závěr přiznávám, že nejsem schopen posoudit, nakolik byli Crosby, Stills & Nash v rouše adamově pohlední chlapi. Protože nahá žena, to je vždycky krása. Ale nahej chlap, to je vždycky akorát sranda.

(napsáno pro: matabrno.cz)

Gene Krupa – Big Noise From Winnetka.

Gene Krupa je jeden z nejslavnějších amerických bubeníků. Často se uvádí s Buddy Richem, ale já pro mě jsou každý z jiného těsta. Buddy Rich je skvělý, zahraje naprosto neuvěřitelné věci, jenže je to mašina. Gene Krupa je kouzelník, stačí si poslechnout třeba Sing, sing, sing, který jsem tady pouštěl nedávno. A nebo třeba něco jiného.

Dave Brubeck – Take Five

Tohle je naprosto jedinečná skladba. Na co plýtvat nápady? Stačí taková jednoduchost a jak to skvěle funguje. Kouzlo tomu taky dává pětičtvrťový rytmus, který nepatří mezi často používané. Prostě životní kousek, ke kterému se neustále vracel.

Mimochodem jsem si vzpomenul, že 5/4 rytmus použil Vašo Patejdl ve vysokoškolské spartakiádní skladbě 1990. Tu asi neznáte, protože se nakonec nikdy necvičila. Báječné na tom bylo to počítání, vůbec to nebylo pro takové motovidla jako jsem já. Zkoušel jsem ji najít, ale téměř jako by ani neexistovala. Zůstala po ní jen kritika, ale hudebně to špatný nebylo.