Florbela Espanca, Kateřina Ritterová / Jirka Vrba 2019

Jak mám tě ráda, ó dešti okapů,
Když říkaš věci, kterým nikdo nerozumí.
Tvá kantiléna osvobodit umí
Sen magických hříchů a zázraků.

R: Přes moji bledou, vždy chladnou tvář
Mrazivá záchvění přeběhnout necháváš,
Pocity tak zvláštní a bolestné.
Pocity tak bolestné

Snad jednou mi své tajemství poznat dáš,
nehybné v hřbitovním klidu až
mé tělo hlad růžím zažene
hlad růžím zažene

Z tvých útlých prstů, bledých oblaků,
Tvá píseň okříkledá vzlétá a šumí,
Věty jimiž naše ústa nepromluví,
Šepoty na cestách chudáků …