Nechápu

Jana Mečkovská Hubáčková / Jirka Vrba, 1993

Nechápu, jsi víc, než pochopím,
nechápu, jsi víc, než uvěřím,
nechápu, jsi víc, než uvidím očima.

Nechápu, jsi víc, než pochopím,
nechápu, jsi víc, než uvidím,
nechápu, jsi víc, než uslyším ušima.

Už tolik věcí vím
a zas tak málo spím,
snadno vytuším zradu všech zrad.

Už tolik věcí vím
a zas tak málo spím,
občas přemýšlím o tobě,
snad …

Nechápu, jsi víc, než pochopím,
nechápu, jsi víc, než uvěřím,
nechápu, jsi víc, než uslyším ušima.

Nechápu, jsi víc, než pochopím,
nechápu, jsi víc, než uvěřím,
nechápu, jsi víc, než uvidím očima.

Tak jako ledy tajou v zimě,
tak jak se najdu ve svém rýmě,
tak jak když někdo stojí při mně,
najednou jsi.

Nechápu, jsi víc, než pochopím,
nechápu, jsi víc, než uvěřím,
nechápu, jsi víc…