Hledač a duha

Dita Novotná Michálková / Jirka Vrba, 2000

Cesta, stromy, písek, stín,
kameny i ostrá tráva,
cesta známá, vzdálená
často na kolena srazí
hledače duhy.

Vůně, trny, růžové lístky,
modř chrpy vedle bodláčí,
to když vzduch ti nestačí
nasytit tvou atmosféru,
malý hledači duhy.

Víš, duha je znamení,
a tak hledáš.
Víš …
znamení …

Tak hledáš, šlapeš, kameny, trny
a taky řezavou trávu,
ta bolest je cítit víc,
všechno mít a vysypat nic,
pochybný hledači duhy.

Duha je mince, dvě strany má,
má tedy i dva konce,
duhu dává slunce i déšť,
asi zapomněls,
malý hledači duhy.

Víš, duha je znamení
a tak hledáš.
Víš …
znamení …