Karolina Trojanová / Jirka Vrba, 2022

Závoje rozpadnou se v útrobách katakomb
někde za řekou, tuším snad Styx
polykat budem slaďoučkých vzpomínek
i hořkých pondělí barevný mix

Všechno vyšiji do krajek svýma volšovýma rukama
všechna tvá přání, touhy, zmary
tak težkou krajku nikdo nikdy nevyšíval
tak těžkou krajku nikdo nikdy

R: Má drahá nevěsto, daleko do španěl
krajinou kraje andaluzských
Má drahá nevěsto, daleko do španěl
půjdeš se mnou?

Červených očí lačné páry
ptají se co bude?
a kdo kdy platnou pravdu zpíval
mluv ji teď

Alespoň teď, hlavně teď
když táhnou mořem sledi
táhnou živí nás, v hejnech herinek
hlavu mou držíš vymaněná z šedi

R: Má drahá nevěsto, půjdeme jednou v černých závojích
branami květin na rynek
Má drahá nevěsto, půjdeme jednou v černých závojích
branami květin na rynek

Do závojoviny vetknu dokonalé tváře
řecké rysy, horké čelo a oči žháře
všechno vetknu do krajek

Veškeré strachy co jsme zpracovali
a nové vytvořili bez důvodů
i tvoje hohy když nevíš
i tvoje nohy když nevíš a šlapeš vodu

R: Má drahá nevěsto, daleko do španěl
krajinou kraje andaluzských
Má drahá nevěsto, daleko do španěl
půjdeš se mnou?