Pro nevěstu

Jana Mečkovská Hubáčková / Jirka Vrba, 1994

Našel si tě, láskou viny smyl
a na hlavu dal věnec z polních kytek,
bílou růží o pravdě tě ujistil,
vázal bílý šaty z bílých nitek.

Na tvým srdci bílý stopy zanechal
a to se pouhým okem nevidí,
do schránky ti z lásky bílý dopis dal,
co bílý mraky z nebe uklidí.

Víš, bílá růže může zvadnout,
bílý šaty po svatebním dni spí,
bílý mraky můžou klidně spadnout,
jenom ty zůstáváš bílá,
jako sníh čistě bílá,
zůstáváš bílá …

Neboj se, teď bude s tebou stále,
posadil tě na velkej bílej trůn,
ani nevíš, že máš vedle sebe krále,
co dá radost dalším bílým dnům.

Víš, bílá růže může zvadnout,
bílý šaty po svatebním dni spí,
bílý mraky můžou klidně spadnout,
jenom ty zůstáváš bílá,
jako sníh čistě bílá,
zůstáváš bílá …

Našel si tě, láskou viny smyl
a na hlavu dal věnec z polních kytek,
bílou růží o pravdě tě ujistil,
vázal bílý šaty z bílých nitek.