Quaternaglia - Forrobodó
Sobota, 4. červen 05 - 169 otevření
Quaternaglia je brazilské kytarové kvarteto hrající momentálně ve složení Fernando Lima, João Luiz, Fabio Ramazzina a Sidney Molina. Hrají spolu asi od roku 1995, většinou v Brazílii a USA. CD Forrobodó z roku 2000 a je to jejich první vydané v Evropě. Žánrově se mi trochu těžko řadí, protože všichni jsou klasičtí kytaristi, ale zároveň je jejich hudba je plná brazilských motivů a rytmů. Tak že asi nic neříkající world music? :) Poslouchá se velmi dobře.
V knihovně KJM ho mají pod tímto odkazem. Mimochodem ho řadí jako: populární hudba, instrumentální hudba, brazilští skladatelé, kytaristé,jazz, kytarová kvarteta, latinskoamerické rytmy.
článek o romech a jazzu na romanohangos
Neděle, 29. květen 05 - 342 otevření
Opět jen přidávám odkaz na zajímavý článek Jazz, romové a svoboda.
Jazz je pro romské muzikanty oblast, kde mohou bez zábran projevit svůj talent, nadání improvizovat, harmonizovat a rytmizovat. V jazzu vyjadřují svoji svobodu a svými nápady dokáží vyzdobit hudební téma tak, že pro některé vzdělané muzikanty se jejich škála improvizací jeví jako nepochopitelná.
článek o Huun-Huur-Tu
Středa, 18. květen 05 - 243 otevření
V lednu jsem se zmiňoval o skupině Huun-Huur-Tu. Tehdy mi to přišlo jako totální exotika, a ejhle onihrávají i u nás.Hezký článek nich (česky) je na serveru www.pjmusic.czNa stejném webu lze najít informace o jejich červnovém koncertě.
Fotografie Lila Downs
Pátek, 13. květen 05 - 278 otevření
Našel jsem krásné fotografie mexické zpěvačky Lila Downs. Jako vždy plné barev a indiánských vzorů.Zrovna nedávno jsem na ni znovu narazil a vychutnával si to krásné tango Alcoba Azul ve Frídě.
Jovano, Jovanke
Neděle, 8. květen 05 - 833 otevření
Jednou jsem přišel s mojí dcerou Magdou trochu dříve do klavíru a předchozí žák tam nacvičoval písničku, kterou už jsem znal a ne a ne si vzpomenout co to je. Tak kouknu na noty a nahoře stálo azbukou Jovano, Jovanko. "No to znám!" vyhrkl jsem, "to je bulharská". Měl jsem nahrávku od bulharského sboru. "To je makedonská!", ohradila se paní učitelka. Ona je makedonka.Je to velmi zajímavá sedmiosminová věc s téměř orientální melodikou. No a když už ji tady nemůžu vystavit, tak alespoň text a pokus o překlad.
Jovano, Jovanke
Jovano, JovankeKraj Vardarot sediš, mori,belo platno beliš,se´ nagore gledaš, dušo,srdce moe JovanoJovano, JovankeJa se tebe čekam, mori,doma da si dojdeša ty ne dovagljaš, dušo,srdce moe, JovanoJovano, JovankeTvojata majka, mori,tebe ne te pušta,pri mene da dojdeš, dušo,srdce moe, Jovano
Jovano, Jovanko
Jovano, Jovanko ... na břehu Vrdaru sedíš a bělíš prádlo,k nebi hledíš, duše,srdce moje Jovanko.Jovano, Jovanko ... čekám na tebe až přijdeš ke mě domůa ty nepřicházíš, duše,srdce moje Jovanko.Jovano, Jovanko ... tvoje matka tě nepustí,abys za mnou přišla, duše, srdce moje Jovanko.
Oldřich Nový - Kombiné něžné
Pátek, 29. duben 05 - 4484 otevření
Trochu namlsán nahrávkami Emila Ludvíka a LP Oldřicha Nového - 'Jen pro ten dnešní den' jsem si půjčil další CD z edice fonogram a to 'Kombiné něžné'.Toto CD mapuje spíše starší nahrávky Oldřicha Nového a to ještě v době, kdy se snažil zpívat 'bel canto'. Tyto nahrávky mají pro mne spíš historickou hodnotu než že by zaujaly. Ještě více zvýrazňují jak velký prostor se odkryl uvolněním seod tradičních forem a představ o správném zpěvu. Písně, které Oldřich Nový zpíval později, a myslím tím právě ty, které jsouna LP 'Jen pro ten dnešní den' zní mnohem osobitěji a sdělněji. Tady je Oldřich Nový stejně okouzlující jako ve filmu. Někdy mluví, někdy zpívá, někdy mlčí. Najednou sepíseň více prolíná s divadlem. K tomu šarm a elegantní humor.Zřejmě velkou roli v pozdější tvorbě hrál i S. E. Nováček jako skladatel a kapelník.No v každém případě CD stojí za poslech a vyplňuje další z (alespoň mých) bílých míst.
Zajímavý článek od Gabriela Gossela o zpěvu v té době je zde.
Emil Ludvík - Harlem volá
Středa, 20. duben 05 - 7060 otevření
Konečně po letech vychází více než padesát letstaré nahrávky orchestru Emila Ludvíka.Emil Ludvík ve čtyřicátých letechpatřil se svým orchestrem k tomu nejprogresivnějšímu,co se v českém jazzu odehrávalo. Jako první začínajípoužívat improvizaci, což jim přineslo vlnu kritiky.Časopis kinorevue o něm v roce 1940 napsal:
...jazzový koncert Emila Ludvíka byl dokonalým šílenstvímrytmu, neuznávajícím ničeho jiného, rytmu v němž seutápí vše ostatní. ...Může se proto stát, že to bude právě ten revolucionářskýLudvík, který u nás bude zatěžovat jazz překonanoutradicí a zdržovat jeho vývoj. ...
Nakonec byl tento orchestr velkým přínosem, vždyťz jeho členů později vzešel Rytmus42 (Hammer, Vrba, Hořčík).
Kousek víc o Emilovi Ludvíkovi lze nalézt vČeském hudebním slovníku osob. Po válce pracovalv kanceláři Edvarda Beneše, což se mu stalo osudným.Později se věnoval spíše filmové hudbě. Je jednímz prvních signatářů Charty77 a nositelem řáduT. G. Masaryka.
A ještě jednu zajímavost na závěr, na tomto CD jehned trojice písní, kterou má i Karel Plíhal naCD nebe počká, a to 'Some of these days', 'Sweet Sue'a 'Carry me back'. Je to velmi zajímavé slyšet vdobových nahrávkách, kdy to Kainar textoval.Mimochodem nevíte někdo kdo je na té fotce naobalu CD nebe počká?.
P.S.: Názor pana Dorůžky na CD je na serveru muzikus.
Stephane Grappelli na romea.cz
Pátek, 15. duben 05 - 947 otevření
Hezký článek o jazzovém houslistovi Grapellim je na serveru skola.romea.cz.Článek vyšel v rámci vzdělávacího cyklu o Romech.
...I Romové mají své místo v historii, literatuře, reprezentují tuto vlast v různých sportovních odvětvích, přebírají ceny za hudební výkony....
P.S.: a taky o Django Reinhardtovi.
Saxofon a sordinovaná trubka
Čtvrtek, 7. duben 05 - 976 otevření
Po čase jsem se znovu vrátil ke knize 'kronika české synkopy' a dovolím si odcitovat dva drobné útržky. To co bych na nich chtěl ukázat, je to jak blízko k sobě měla nacistická a komunistická rétorika.
První citace je ze 'směrnice pro přednes zábavné hudby' vydaná říškým ministerstvem pro lidovou výchovu a propagandu v roce 1942.
Hudebníci z povolání plní odpovědným výběrem a reprodukcí ... důležitý kulturní úkol ......Rozhodujícím tu není použití nástrojů, jako saxofonů či sordinovaných trubek, ..., nýbž způsob jejich použití, který musí být vždy určen jen samotným charakterem skladby....
A pár let později tvrdí generální tajemník svazu sovětských skladatelů T. Chrennikov našim autorům:
...Není přece nic špatného na saxofonu jakožto hudebním nástroji, není nic špatného na sordinované trubce nebo sordinovaném trombonu. Problém je v tom, čemu tyto nástroje budou složit (potlesk), co budou prohlašovat, jaký obsah se těmito nástroji bude předkládat národu. (dál pokračuje kritika Arnošta Kavky)....
Jak starostlivé, jaký zájem o dobro národa.
Tak zase v knihovně
Pondělí, 4. duben 05 - 220 otevření
Mimulý týden jsem zase vyrazil do knihovny. Tím teda končí moje stávka za poslední pokutu :). Stan Getz hrával mimo jiné s klavíristou Billem Evansem. V KJM mají od něj tři CD a tak jsem znalecky koukl na názvy a vzal to třeba odprostřed - Portrait in Jazz. A nevybral jsem špatně, výborná muzika. Je to takový jemný jazz v malém složení.
Druhé CD, které jsem ulovil je Diana Krall - Live in Paris. Tady je to upravdu úlovek, protože to CD bylo několik měsíců neustále půjčené a pak díky nějaké chybě v databázi vypadlo z katalogu. A až jsem se po něm ptal, tak se teprve objevilo, že vlastně existuje. Tohle určitě stojí za poslech, jsou tam písně, které má Diana na ostatních studiových CD, ale tady mají spontálnější atmosféru, což jim velmi svědčí.
Bireli Lagréne
Úterý, 29. březen 05 - 252 otevření
A dneska ještě jednu poznámku, dnes večer byl na ČT2 výborný koncert - Biréli, Joey, Elvin: TRIO!. Kytaristu Bireliho uvádí ČT v upoutávce jako:
...Fascinující muzikant romského původu, který už ve třinácti letech brilantně napodoboval Django Reinhardta, aby se pak poučil ze hry Wese Montgomeryho i Jimiho Hendrixe, a nakonec si vytvořil originální styl....
A byl opravdu výborný, musím po něm popátrat.
Oscar Alemán
Pondělí, 28. březen 05 - 164 otevření
Dneska dotřetice zavítám do Argentiny. Oskar Alemán je argentinský swingový kytarista, vrstevník Djanga Reinhardta.S Djangem dokonce hráli ve stejnou dobu v Paříži a až německá okupace je rozdělila.
Není bez zajimavosti, že CD Oskara Alemána vydal David GrismanACD 29,Swing guitar masterpieces.
A ještě něco pro Zuzanu, v roce 1957 komponoval hudbu pro film (??) 'Historia de una carta' spolu s Astorem Piazzollou.Další podrobnosti třeba tady.
Rozhovor s Yvonne Sanchez
Neděle, 20. březen 05 - 695 otevření
Na serveru muzikus vyšel v pátek rozhovor s Yvonne Sanchez.
...Bossa nova je pro mě bossa nova a jazz je jazz. Řekněme si upřímně - když hrajou jazzmeni Girl From Ipanema, tak to zní jako ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Ale kdyby v tom hotelu hráli Brazilci, jemně, s kytarou, a zpěvák nebo zpěvačka netlačili na pilu, ale dělali to lehce a pokud možno portugalsky, tak to bude pořád krásné, i přes ohranost téhle skladby....
Bossa Nova Guitar Transcriptions
Sobota, 12. březen 05 - 192 otevření
Jednu sbírku akordů Gilberta už jsem zmiňoval, je vyřešena docela vtipně pomocí flashe, kdy tabulatura se zobrazí po najetí myši nad akord. Bohužel sklerotik jako já si ten akord nezapamatuje a celé se to vytisknout nedá. Takže další sbírka kytarových tabulatur João Gilberta je na http://www.etc.ch/~jason/tabs.html.Je řazena podle desek a obsahuje písně z desek:
- The Legendary João Gilberto
- Getz/Gilberto
- Getz/Gilberto #2
- João (The White Album)
- João
- Live in Montreux
- Canto do Pajé
- The Soundtrack to Black Orpheus
- Bossa Nova Brazil
- João En Mexico
Vlasta Průchová
Středa, 9. březen 05 - 1647 otevření
Za posledních sedmdesát let jsme byli připraveni o spoustu krásné muziky. Ať už to byli němci, kterým vadil 'americký' jazz, pováleční hrdinové, komunisti, kterým zase vadil jazz nebo normalizace. A touhle dobou proplouvá jedna z našich nejlepších jazzových zpěvaček, Vlasta Průchová. Její slibná kariéra začíná po válce s kapelou Rytmus47 v klubu Pygmalion.Průchová má velmi dobré cítění rytmu a se svým mohutným, jemně 'nakřáplým' hlasem kouzlí široké barevné spektrum. Svým projevem zaujala i Ellu Fitgerald nebo Luise Amstronga.
Z dějin byla 'vaporizována' po roce 1968 kdy se její syn Jan Hammer nevrátil z USA. První samostatná deska ji vychází až po revoluci - výběr Docela všední obyčejný den (1997) a vynikající záznam z koncertu Tonight (1992).Její další nahrávky se mi bohužel nepodařilo sehnat, něco bude v rozhlasových a televizních archivech, kam my smrtelníci nemůžeme a něco na starých singlech.
