Madeleine Peyroux
Neděle, 7. leden 07 - 631 otevření
Aby Vlasta neříkal, že nepíšu, tak dnes bude něco o Madeleine Peyroux. Zmínil jsem se o ní už před vánocemi a tím to vše začalo. Dva dny před štedrým večerem, když už nebylo zbytí, jsem vyrazil nakupovat dárečky. Moje holky si moc přály CD se Soňou Pavelkovou nebo alespoň její plakát nebo alespoň ... A tak unášen davem jsem vplul do prodejny CD a jako úplný exot se začal doptávat na superstar. Všichni okolo nakupovali o stošest a já hledal alespoň ten plakát. Se Soňou :). Neměli.
No když už jsem tam byl, tak koukám co mají v jazzu a hle - Madeleine Peyroux. Tak jsem tam uprostřed davu poslochal tohle pohodové CD. Nakonec jsme na sebe koukali s paní prodavačkou a já nevěděl, jestli ho vzít pro svojí ženu k vánocům, jestli se ji bude líbit tak jako mě a nebo ne. No vzal jsem ho. A vůbec jsem tehdy netušil, že Marie už ji slyšela a její jméno si napsala na papírek, že je zajimavá.
Téměř všichni srovnávají Madeleine Peyroux s Billie Holiday a ono je težké o ni napsat cokoliv jiného. Má písně, kde to je tak blízko a přitom to není jen imitace. Je naprosto osobitý projev.Její muzika, podobně jako Norah Jones nebo Eva Cassidy pluje někde mezi jazzem, folkem a popem. Hudebně se drží úspornosti, což dává vyniknout jejímu úžasnému zpěváckému talentu. Určitě doporučuji k poslechu.
Přišlo mi do sluchátek 6
Úterý, 19. prosinec 06 - 196 otevření
Madeleine Peyroux je současná americká jazzová zpěvačka, která mě zaujala hned první písni, co jsem od ní slyšel. Nevím proč, ale tipoval jsem na francouzsku. Že by to jméno? Nebo ta jemná příchuť šansónu?
PaCoRa
Středa, 6. prosinec 06 - 450 otevření
Toto slovenské trio jsem zaslechl náhodou v rádiu a během vteřiny jsem byl skoro v hudebním nebi. Jazzové hody souzvuku tří báječných instrumentů v rukou báječných instrumentalistů - housle (Stano Palúch), kontrabas (Róbert Ragan) a cimbál (moldavec Marcel Comendant). Cimbál v jazzu zní neobvykle a fantasticky, co vám budu povídat. Chce to slyšet!Debutová deska má název PaCoRa Trio a vyšlo u slovenského vydavatelství Hevhetia. Běžím CD shánět...
David Grisman - Acousticity
Neděle, 3. prosinec 06 - 237 otevření
K tomuhle CD jsem se vrátil po delší době. Už ani nevím jak jsem k němu přišel, ale byla to jedna z těch ohoblovaných kazet. A s tím několikaletým odstupem musím říct, že je opravdu dobrý.
David Grisman je americký mandolinista, který měl významný vliv na vývoj celého žánru. Jeho hudba vychází jak z bluegrassu, tak i ze swingu a z různých etnických vlivů. Toto celé dohromady tvoří něco těžce napodobitelného.
Na CD Acousticity (1985) si zahrál s houslistou Jim Buchananem, kytaristou Jonem Shollem a basistou Robem Wassermanem. Grisman zde bourá tradiční bluegrassové schéma, pokud se vůbec ještě o blugrassu dá mluvit. Rytmickou složku tvoří především bicí ve stylu 80-tých let. Kytara už zde hraje spíš jen vyhrávky, harmonii tvoří pomocí smyčců nebo žesťů. V melodii zmizely bluegrassové šestnáctinky. Kytarista Jon Sholle k tomu přidává možná spíše rockovější kytaru, která se nesnaží excelovat počtem zahraných tónů. Velmi zajimavá je i skladba Brazilian Breeze, kde Grisman hraje na mandolu.
Cafe Drechsler
Pondělí, 18. září 06 - 393 otevření
Pokoušel jsem se tyto vídeňáky nějak stylově zařadit (v tomto oboru absolutně plavu) a zjistil jsem, že je každý řadí jak chce (asi se v této oblasti plave obecněji). Tedy toto jsou ony škatule, cituji: "Trojici Café Drechsler je možné bez problémů zařadit do vídeňské kouřem zahalené downtempo/acid jazzové scény" (ani jedno si nedokážu představit co to znamená, rozumím jenom tomu ...kouřem zahalené...) nebo "soubor pohybující se na pomezí klasického jazzu a moderní hudby: nu-jazz, acid jazz, lonuge music ..." No, každopádně je to velice svěží hudba ze které je cítit jak jazzová tak i rocková míza a také veliká chuť do muzicírování (kapela velice ráda improvizuje, o hráčské dovednosti nemluvě). Saxofon (Ulrich Drechsler), elektrický kontrabas (Oliver Steger) a bicí (Alex Deutsch Aka AleXdrum) + hosté. Prý jsou daleko lepší živě, já je znám pouze z nahrávky Radio Snacks, která je vítečná. Pokud máte chuť ponořit se do pestrých nálad a přitom do sebe napumpovat hodně energie, vřele doporučuji, určitě vám tato deska zpestří život.
http://www.cafedrechsler.comDavid Liebman
Neděle, 10. září 06 - 297 otevření
Mám raději jazz tak trochu nekonvenční a toto je jeden z velice invenčních hráčů na soprásaxofon (také na tenorsaxofon a flétnu). Má velice barevnou, pestrou muziku i hudební zkušenost (hrával např. s Milesem Davisem, Georgem Mrazem...) a moc dobře se poslouchá. Absolvoval také světové turné s Chickem Coreou (kterého obdivuji) a tento kontakt je trochu na jeho muzice znát, zdá se mi, že mají podobné muzikální cítění. Všechny dostupné informace o tomto výtečném hráči na saxofon najdete na jeho oficiálním webu.
Gerardo Di Giusto
Pondělí, 28. srpen 06 - 1159 otevření
Tohle je velice zajímavý chlapík, argentinec, virtuózní pianista a ostřílený skladatel, který obsáhne složité vážné kompozice i brilantní tango. To se mi od něj ostatně líbí nejvíce, s kvintetem Camerata Ambigua (housle, jazzová viola, violoncello, kontrabas a piano) hraje velice originální a svěží věci s typickou rozervanou atmosférou argentinského tanga. Co budu povídat, je třeba to slyšet, ukázky je možné stáhnout z Di Giustova oficiálního webu (doporučuji skladby Primero, La Cambiada nebo La Cuadrera).
George Mraz
Pátek, 25. srpen 06 - 358 otevření
No a další z mých oblíbenců: George Mraz neboli Jirka Mráz, protože jde o amerického kontrabasistu a jazzového skladatele českého původu (narozen v Písku 1944, začínal s houslemi a altsaxofonem, pak zakotvil u kontrabasu; v roce 1968 emigroval do USA). Že jde o excelentního muzikanta svědčí jména hvězd, se kterými hrál: začínal v souboru Oscara Petersona, jeho dalšími spoluhráči byli taková jména jako Stan Getz, Roland Hanna, Tommy Flanagan, Bill Evans, Hank Jones, John Hicks, Pepper Adams, Benny Bailey, Richard Galliano, Sonny Rollins a další. Jako skladatel je taky vynikající, velice neotřelý a nápaditý, prostě radost poslouchat.
Ray Anderson
Pátek, 25. srpen 06 - 190 otevření
Ray anderson: můj staronový objev. Bezvadný pozounista (hraje na něj od osmi let a je to znát), vyrůstal v Chicagu (ročník 1952), pak zamířil do New Yorku. Jeho muzika je nasáklá kořeny ve funku, R&B, Bee Bopu, Blues a je báječně energická, zvukově hutná (silné žestě, fantastické bicí a perkuse, občasný a zajímavý Rayův zpěv), melodicky velice nápaditá, rytmicky strhující a pestrá - prostě žádný jazzový čajíček, ale pořádný driják. Má také spoustu hudebních aktivit, jeho hudební formace jsou např.: Wishbone Ensemble, Alligatory Band, Bonified Big Band a další ... Velice povedené desky: Don't Mow Your Lawn (Alligatory Band) nebo Heads And Tales.Vřele doporučuji!
Nadara
Středa, 16. srpen 06 - 193 otevření
No a když už jsem v tom, tak ještě jednu poznámečku. A opět to bude z festivalu Khamoro. Další zajímavá kapela, která se tam mihla je Nadara. Je to rumunská (transylvánská) romská kapela.Krásná muzika, která se promítá v tom co tvoří třeba Goran Bregovic.
Natalya Buzyleva
Středa, 16. srpen 06 - 234 otevření
Natalya Buzyleva je ruská zpěvačka, která svou spontálností nenechá posluchače dlouho sedět. Spolu se skupinou ILO se věnuje se tradiční ruské romské hudbě.Netušíte někdo jesti má svoje stránky?
Přišlo mi do sluchátek 5
Pondělí, 24. červenec 06 - 157 otevření
Někdo jen tak hrábne do klapek a ono má to duši. Ono to není takové to upocené, udřené a studené. Zní to jednoduše, ale jako by někde mezi řádky bylo něco víc, co se nevejde do not. No takový dojem ve mě hned první skladbou zanechal zanechal pianista Erroll Garner.
Dervish
Středa, 28. červen 06 - 229 otevření
Optimisticky jsem se vrhl do chystání večera na tábor a protože jsem k tomu potřeboval muziku, takovou nějakou ostrovní skočnou, tak jsem začal horečně stahovat. A jen tak mimochodem jsem narazil na kapelu Dervish. Hrají irskou muziku spíše folkovým (možná precizností až bluegrassovým) způsobem. A mají moc šikovnou zpěvačku.
Susana Baca
Sobota, 6. květen 06 - 464 otevření
Susana Baca je výborná peruánská zpěvačka. Její hudba vychází z tradiční hudby Peru obohacené o vliv kubánské a brazilské hudby. To jsem se dočetl :). Ale pokud bych to měl popsat já , tak bych řekl, že je to takové melancholické flamenco. Hraje s malou sestavou - akustická kytara, kontrabas a percuse. Tady využívá tradiční peruánské nástroje jako je cajón, což je taková dřevěná bedna.
Přišlo mi do sluchátek 4
Neděle, 23. duben 06 - 269 otevření
Chet Baker je slavný jazzový trumpetista, který mimo jiné zpívá. A právě ty jeho zpívané věci mě poslední dobou zaujaly. Dnes to byla píseň 'You Don't Know What Love Is'. Má svoje kouzlo.
