Čtvrtek, 7. duben 05 - 1105 otevření
Po čase jsem se znovu vrátil ke knize 'kronika české synkopy' a dovolím si odcitovat dva drobné útržky. To co bych na nich chtěl ukázat, je to jak blízko k sobě měla nacistická a komunistická rétorika.
První citace je ze 'směrnice pro přednes zábavné hudby' vydaná říškým ministerstvem pro lidovou výchovu a propagandu v roce 1942.
Hudebníci z povolání plní odpovědným výběrem a reprodukcí ... důležitý kulturní úkol ......Rozhodujícím tu není použití nástrojů, jako saxofonů či sordinovaných trubek, ..., nýbž způsob jejich použití, který musí být vždy určen jen samotným charakterem skladby....
A pár let později tvrdí generální tajemník svazu sovětských skladatelů T. Chrennikov našim autorům:
...Není přece nic špatného na saxofonu jakožto hudebním nástroji, není nic špatného na sordinované trubce nebo sordinovaném trombonu. Problém je v tom, čemu tyto nástroje budou složit (potlesk), co budou prohlašovat, jaký obsah se těmito nástroji bude předkládat národu. (dál pokračuje kritika Arnošta Kavky)....
Jak starostlivé, jaký zájem o dobro národa.
