Pátek, 24. prosinec 04 - 351 otevření
Na Django Reinhartda jsem narazil hned třikrát, jednak hrál s Grapellim, o kterém jsem psal nedávno, jednak mi o něm vyprávěl švagr (pamatuju si jen jakéhosi kytaristu s německým jménem) a do třetice se mi zamíchal mezi Grismanovy nahrávky. A to už nešlo ignorovat :).
Jestli jsem u Grappelliho pochyboval o jeho podobnosti s Grismanem, tak tady mé pochybnosti končí. Grisman převzal (a samozřejmě přearanžoval pro mandolínu) několik skladeb, třeba Nuages.
Dvojcédéčko, které zmiňuji v názvu, jsou dvě LP od Reinhardta s Grapellim. Jedno předválečné (tuším 37) a druhé někdy z padesátých let. Výborně se to poslouchá. Jeho projev je úžasně spontální. Nejstarší nahrávky zní jak k němému filmu (u kterého mimochodem Grappelli hrával). Postupně se dostává ke swingu a přidává kousek cikánských motivů.
