Brad Mehldau

Když na mě příde splín, pustím Billa Evanse nebo Brada Mehldaua (či jak se to skloňuje). Sedím a poslouchám, a říkam si jak je to fajn, když to někdo umí. Oba jsou pianisté, hrající takový 'melancholický' jazz, který se nesnaží oslnit technickou dokonalostí, ale má duši. První je ročník 1929 a druhý 1970, ale vlastně na tom nezálež.

Ella Abraça Jobim

Tak tohle CD mě zaujalo hned svým názvem. Mám rád hudbu, která propojuje různé světy a tohle zní slibně. Představit si Ellu Fitzgeraldovou jak zpívá bossanovu mi moc nešlo. Tuto desku nahrála už po šedesátce (v roce 1981) a je to jediná její deska v tomto žánru. Její název by mohl znít Ella objímá Jobima, ale možná je to jinak, portgalsky neumím. Podtitulkem se hlásí k sérii songbooků různých skladatelů, které postupně nazpívala. Tentokrát však zvolila brazilského autora. A. C. Jobima. Na desce jsou všechny jeho velké písně: Corcovado, dívka z Ipanemy, One Note Samba, ...

Na poslech je to spíše oddechová hudba, Ella už se nepouští do příliš odvážných kreací. Nejlíp se mi zdá, že jí sedí píseň Somwhere In The Hills, která je trochu rytmičtější. Hezkou pasáž má v Dívce z Ipanemy i když tady mám slabost pro tu původní verzi s Astrud Gilberto.Výborně sketuje v One Note Samba. Celou deskou se taky line příjemná kytara Joe Passe.

Opera Mini

Nainstaloval jsem si do mobilu prohlížeč Opera mini a hned jsem si ho oblíbil. Zkoušel jsem jich dřív už několik, ale nebylo to ono. Tady poprvé mám dojem, že bych si iněco přečetl. A když už ho mám, tak jsem i upravil styl stránek pro mobilní zařízení, takže pokud ho někdo používáte tak přeji hezké počtení :). Jediná vada na kráse bude asi cena, protože jestli to dobře chápu tak mi pojede jen 14 dní :(.

Přišlo mi do sluchátek 2

Dneska mi docela příjemné překvapení připravila francouzská zpěvačka Carla Bruni.

Old Devil Moon II

Trochu jsem zapátral kde se tahle píseň vzala. Pochází z roku 1947 a je z muzikálu Finian's Rainbow. Původní verzi nazpívala Ella Logan. Jinak ji v repertoáru měli třeba Frank Sinatra nebo Sarah Vaughan.

Old Devil Moon

Tak mi právě dohrála tahle báječná píseň v podání Chet Bakera. A já pořád přemýšlel, kde už jsem ji slyšel a ne a ne na to přijít. Hledám u Astrud Gilberto a nic. A ona to tak krásně zpívá Yvonne Sanchez :)

Míca podruhé

Tento týden se nám Míca ozvala. Teda ne že by napsala, nebo přišla ke dveřím. Ale dala o sobě vědět. A přitom ani nevím, kde vlastně je. Připlula k nám v obálce s fotkama. A taky přišel prosluněný email, že se Míca ztratila a že má asi nějakého pěkného kocoura a spoustu koťat. No jo, je to hold kočka ze Záhřebu :).

Kapelníkův notýsek 10

No ještě že ten web máme. Takhle jsem se minulý týden podíval na naše stránky a koukám s takovým tím Macháčkovským výrazem: "ty jo my máme v lednu koncert!". Jsem si říkal, že sklerotik jsem jen já. Tak nedaje nic najevo se o tom zmínim Pavlovi, který domlouval hosta. A Pavel píše "koncert? japato?". No pak jsem to zkusil ještě u Marie a Adama. Nic. No jediná Zuzana to věděla. To je banda :).

Mimochodem Zuzana přijede a zahraje s náma. Taky se možná objeví Michael Hubáček. Takže 21. ledna ve Znojmě 20:00.

A ještě jeden drb: Zuzana má v Praze novou kapelu a třeba ji doveze. No a pro jistotu ještě jeden, Pavel má opravenou basu, takže možná úplně zboří své image neurčitého dunění a začně být slyšet ;).

Astrud Gilberto - Beach Samba

O tomhle CD se chystám psát asi dva měsíce. Jen jsem si říkal, že si nejdřív něco o Astrud přečtu. Třeba proč se vlastně rozešla se Stanem Getzem a Joaem Gilbertem. Ale nic jsem nenašel. No tak raději nebudu moc chytračit :).

CD Beach Samba vydala v roce 1967. Oproti starším nahrávkám opouští intimní jazzovou atmosféru a pouští se do větších aranží. Ve svém zpěvu zůstává stejně dětsky naivní, tajemná a mírně mimo tón. Písně jsou spíš zadumané. Zvukově jako by se trochu posunula k muzikálu (My Foolish Heart), což je asidané tím, že tady hraje s orchestrem. Zajímavé je že se nikde neobjevuje saxofon a kytara je velmi v pozadí. Zajímavě zní v bossanově hammondy, které má třeba v písni Call Me. Na CD si taky zaspíval její tehdy devítiletý syn (You Didn't Have to Be So Nice).

Je to už trochu jiná hudba, než se kterou začínala. Jiná a přece stejná protože Astrud sama o sobě zpívá stejně, jen to vše okolo je jiné.

blogy jako snadný cíl pro reklamu?

Poslední týden mě otravuje jakýsi skriptík, který mi na blog vkládá odkazy. Jak jsem tak koukl po netu, tak zdaleka nejsem sám. Jeho řádění je vidět na desítkách tisíc stránek. Skript se chová celkem inteligentně a posílá komentáře z různých IP adres s různým textem.

Nechci moc psát o tom, že mě otravuje po něm uklízet a přemýšlet o pasti jak ho chytat a přitom nekomplikovat komentáře ostatním. Co mě víc děsí je to, že většina blogů je vůči takovýmto útokům bezbranná. Nejsou blogy příliš snadným cílem pro reklamu na cokoliv?

last.fm potřetí

Tak mi rádio last.fm připravilo vánoční dárek. Spolu s omluvou, že některé služby nefugovaly mi do konce roku změnili účet jako bych byl předplatitel. No, že by něco poslední týden nefungovalo jsem si ani nevšiml. Takže do konce roku mám i vlastní stanici. K poslechu je nutné nainstalovat si jejich přehrávač.

Pokud jste ještě na tohle báječné rádio ještě nenarazili, tak vřele doporučuji. Myslím, že si tam svoje najde každý.

Horace Silver - Song For My Father

Horace Silver (1928) je americký jazzový skladatel a klavírista. Jeho otec, kterému tuhle desku věnoval a který je patrně tím mužem na obalu, hrával Cape Verdskou lidovou hudbu. Právě tato hudba inspirovala Horace Silvera k natočení této desky a k napsání jedné z jeho nejznámějších skladeb - Song For My Father. Hudba z Cape Verde prolíná několik vlivů,tyto ostrovy se nachází na cestě z Portugalska do Brazílie. Takže jsou ovlivňovány evropou, jižní amerikou i afrikou ke které patří. Mimochodem z nich pochází skvělá zpěvačka Cesarea Evora.

Co se mi téhle nahrávce líbí je hravost a vitalita citelná zvláště v titulní sklabě. Ostatní jsou na první poslech jakoby v jejím stínu. Teprve po dalším poslechu se začnou vymezovat.Mezi mé další favority patří třeba Que Pasa.

O hledání

Co dělá hudbu krásnou a zajímavou je hledání. Hledání kořenů a tvarů, objevování podstaty. Včera jsem byl na koncertě Jirky Plocka a trochu mi pomohl si to pojmenovat. Za dobu, co ho znám, se čím dál víc posouvá k folklóru a dělá to čím dál pokorněji. Od odvážných fúzí, kde se prolínaly různé styly k čím dál jednodušší a vlastně původnější formě. Chce to kus odvahy opustit svojí doménu a místo mandolíny oprášit housle. A přitom je jasné, že lepších houslistů jsou spousty. Jenže v tom to není. Je v tom osobní výpověď, je v tom vztah k tomu co hraje. A to mě inspiruje.

Taky mě nachl bezový klarinet, to je úžasný zvuk. Hned jsem si ho byl v krámku okouknout, za kolik taková věcička je.

Přichází nová generace

Zase jeden povedený výrok (obhajoba zrušení lustrací):Je šestnáct let po sametové revoluci a přichází nová generace.

Nevím, nevím, ale nová generace nemá s lustrací problém. Za totality jsme chodili do školy a účast v pionýru a SSM zatím trestná není. Celý článek je na idnes.

Kapelníkův notýsek 9

Minulý víkend jsme vyrazili s kapelou na výlet. Tentokráte jsme zneužili nabídky a pohostinosti Hubáčků a nastěhovali se jim na celý víkend do domku. Plánování cesty bylo velkolepé, protože Pavel nenechal nic náhodě. Vysvětlení je to vedle kostela neuspělo, takže loudil a loudil dokud jsme pomocí maps.google.com nedošli k Hubáčkovic domu. Na fotografii je vidět kousíček našeho zbytečného icq dialogu, bylo to opravdu uprostřed vesnice vedle kostela :).

Druhá klíčová otázka byla co budeme jíst a pít a kdo to koupí. Jo a ještě kam půjdeme na oběd. Když už se tedy vyjasnily ty podstatné věci, tak by se téměř dalo začít hrát, ale když ono u Hubáčků bylo tak dobře. Tak jsme pro jistotu ještě s Michalem složili dřevo na celou zimu a pak už se nebylo na co vymlouvat, museli jsme začít. Švestka už byl nervózní, on je takový puritán protivný.

Přehráli jsme celý program, ať v Majáku neděláme moc ostudu. Některé písně jsme nehráli možná půl roku. Taky trochu upravujeme aranže, Zuzana se rozhodla, že si dá pauzu, takže je nás trochu míň. Konečně jsme pohli s Uplakánkem, který potřeboval nečím oživit, tak tam přibylo pár taktů. A taky si v něm s náma zaimprovizoval Michal. Ještě jsme načali Čekání, ale nedodělali. A pak nám onemocněl Adam.