Inka po téměř sedmdesáti letech

Inka Zemánková má nové CD a je to neuvěřitelné, ale některým nahrávkám je téměř sedmdesát let. A jaké je?

CD obsahuje Inčiny nahrávky z 40. let a jednak pozdější nahrávky v polštině i němčině. Ty vyšly u nás snad poprvé a dokreslují její smutný osud. Při poslechu se hned nabízí troufalá otázka, zda by nebylo vhodnější písně rozdělit na dvě CD. Jedno s tvorbou 40. let a druhé s pozdějšími nahrávkami. Jen připomínám, že Inka od padesátých let nesměla veřejně vystupovat a živila se jako traktoristka.

Výběr starších nahrávek je velmi podobný LP desce Inka Zemánková, která vyšla v roce 1988. Pouze několik písní se liší, např. chybí Pláče nebe. Technická kvalita nahrávek je patrně poznamenána nízkým rozpočtem, subjektivně se mi zdála i horší než na zmíněném LP, ale člověk tomu gramofonu promíjí více než CD. A nebo to praskání má měkčí zvuk :).

Docela zábavné je srovnávat orchestry s kterými hraje. Od divokého a strhujícího Karla Vlacha, přes melodického a elegantního R. A. Dvorského až ke sladkému J. Malinovi. Zdá se , že právě Vlach (nebo recesista Kavka) dokázali Inku vyburcovat k nejlepšímu výkonu. S jeho orchestrem je uvolněná a odvážně boří zažité představy o správném zpěvu.

Druhá část už bohužel ukazuje Inku jako průměrnou zpěvačku, které režim nedovolil svobobně rozvinout svůj potenciál.

CD má velmi povedený obal, kombinaci černobílé fotografie s temně červenou barvou.

Hot jazz

Není to nádhera, když má někdo talent jako Django?

Maria de Buenos Aires

Tuhle píseň jsem poprvé slyšel asi před třemi lety od Julie Zenko a moc mě zaujala. Je to ústřední melodie operety Marie de Buenos Aires, kterou napsal Astor Piazzolla na libreto Horacio Ferrerera. Tady ji sice hraje někdo jiný, ale i tak stojí za to.

Dooušek na Buchlově

O víkendu 19 a 20 května hrajeme na Buchlově. Budeme tam jako jedna z atrakcí setkání keramiků, předpokládám že sehrajeme úlohu staršidelného hradu nebo tak nějak :)

Inka Zemanková - Ráda zpívám hot

Radiservis vydalo nové CD Inky Zemánkové - Ráda zpívám hot.

  • Má láska je jazz
  • Slunečnice
  • Ráda zpívám hot
  • Dívka v rytmu zrozená
  • Bé-bé
  • Já a deštník
  • Jen o lásce ne
  • Ze směsi J. Traxlera
  • První láska
  • Zítra tou dobou
  • Bloudění v rytmu
  • Prosinec a sníh
  • Cvrček muzikant
  • Věčný recept
  • Kdybyste byl můj známý
  • Diesmal muss es Liebe sein
  • Ten starý refrén
  • Ten nejmilejší
  • Paříž je láska má
  • Ten pravý
  • Nos kytky na pustou pláň

Když proti proudu, tak pořádně

Udělal jsem takové donquijotovské rozhodnutí, že začnu do wikipedie doplňovat článečky o českém swingu ze 40 let. Moc se na to necím, ale říám si, alespoň jedna věta ať tam je. Jako že ten člověk tady žil, a něco zajímavýho dokázal.Odněkud se začít musí. Zakládal jsem články takových osobností jako je R.A. Dvorský, K. Vlach, I. Zemánková, A. Kavka a další. Ale mám problém, nad wikipedií bdí cenzůra, která takovou jednu větu nepustí. Tak třeba článek o Hot kvintetu. Označen jako nevýznamný a smazán. Ach jo. Že prý google na toto téma mlčí. No bodejť by nemlčel, první slušná kniha o této éře vyšla těsně po revoluci. A to už těm odvážným studentíkům bylo po šedesátce.

Nu co s tím? Budeme pokračovat ve vaporizaci?

Coucou

Tak jsem ji našel, tu píseň Coucou nazpívala s Djangem Josette Dayde v roce 1940. A tady je text:

Coucou, les rosiers fleurissent
Coucou, les rameaux verdissent
Coucou, voici le printemps

Coucou, le beau soleil brille
Coucou, et les yeux des filles
Coucou,en font tout autant
Que faites-vous, que faites-vous
encore à sommeiller

Eveillez-vous, Eveillez-vous,
le monde est transformé
Coucou, ouvrez moi bien vite
Coucou, mon coeur vous invite
Coucou, il faut nous aimer

Cadillac Cadillac
Coucou bonjour mon amour
Cadilla dilla dilla Cadillac Cadillac

Coucou veut dire bonjour
Que faites-vous, que faites-vous
encore à sommeiller
Eveillez-vous,Eveillez-vous
le monde est transformé
Coucou, ouvrez-moi bien vite
Coucou, mon coeur vous invite
Coucou, il faut nous aimer

Dindi

Za dva týdny hrajeme s Marií v Buchlově na vernisáži, tak je pomalu čas něco nacvičit. Původně jsme chtěli dát Corcovado, ale těch akordů, kdo si to má pamatovat. Zkoušíme Dindi, děsně romantickou a zamilovanou píseň, kterou taky zpívala Astrud Gilberto. Tak třeba se to povede.

Akordy, anglický i portugalský text jsou k mání na www.bossanovaguitar.com,akorát nahrávka od Astrud je v A dur, a zní to lépe.

Přišlo mi do sluchátek 8

Pomalu se chystám jít spát a připlula mi taková hravá píseň Coucou od Django Reinhardta. Vůbec netuším, komu patří ten milý francouzský hlásek. A vlastně je to zpívaná první věc, kterou s Reinhardtem slyším.

Dooušek Na věčnosti

Tak je to tady, po dlouhé odmlce se opět ukážeme na veřejnosti se samostatným programem. Spolu s námi vystoupí duo MUZIKOLAMY - akordeon a kytara. Jeho jednou polovinou je Zuzka Jukešová, která s námi nějakou dobu hrála. Moc se těšíme.

Takže v sobotu 14.7. v klubu Na Věčnosti, Velká Mikulášská 11, Znojmo, www.navecnosti.cz.

Už nikdy víc milovat nebudu!

Někdy se rád přehrabuju ve věcech, které jsou ve výprodeji a hledám mezi nimi poklady. Na to je nejlepší vetešnictví nebo antikvariáty. Ale tentokrát to bylo v levných knihách, kde je většinou jen brak. No a mezi ním ... (a za 49 korun českých).

Arnošt Kavka (někdy se taky Kafka) je jeden z našich skvělých swingových zpěváků čtyřicátých let. Zpíval s orchestrem Karla Vlacha, což v té době byljeden nejlepších swingových orchestrů (nenechte se zmást sejedeme se na Vlachovce). Zatím jsem o Kavkovi pouze četl a jediná nahrávka, kterou jsem našel na SP gramodeskách od dědy byla instrumentálka jeho septetu.Kdyby se mě předtím někdo zeptal jestli znám alespoň jednu věc, kterou nazpíval, tak bych netušil ani ň. No a přitom jsou to takové hityjako Už nikdy víc milovat nebudu, Mám život hrozně rád nebo Měsíc to zavinil.

Takže doporučuji vzít levné kniky útokem, nebo to nakonec sešrotujou jako ostatní brak a to by byla škoda. Arnošt Kavka je dalším z těch, kteří nemohlidělat to co uměli, protože nezapadali do komunistického režimu.

Kapelníkův notýsek 12

Ani raději nebudu popisovat jak probíhá taková zkouška doouška. Ostatně podívejte se sami ...

Přišlo mi do sluchátek 7

Renee Olstead (1989) je mladičká americká jazzová zpěvačka o které bude ještě slyšet. Ve svých patnácti letech natočila první CD. Je to hudba velmi blízká Dianě Krall, což bych tipoval, že bude její velký vzor. Říkám tomu jazzový popík. Ale je to talent.

Vzkaz pro Pavla: ty to neposlouchej, nic pro tebe :)

O jiskře, která nepřeskočila

Minulý týden jsme vyrazili na koncert, v Besedním domě hrálo trio PaCoRa (housle, cimbál, kontrabas) s brněnskou filharmonií. Toto spojení slibuje prolnutí jazzu, folklóru a vážné hudby. Zajimavá kombinace.Na programu byly jednak autorské věci tria PaCoRa, pár převzatých věcí a nakonec dvě lidové.

Besední dům je místo vznešené, kde se hrají koncerty vážné hudby, chodí se tam s kravatou a já se tam cítím jako cizinec.Během večera jsem se bavil sledováním reakcí filharmoniků. Řekl bych, že část si tam přišla odsedět šichtu. Obléct montérky, dojít ke svému soustruhu a vysoustružit do ticha nějaký ten tón. A nakokonec honem domů a hlavně žádné ovace. No, nerad bych někomu křivdil, ale tipuju že jich byla tak třetina. Druhá třetina by se i dala přesvědčit, jen by se potřebovala trochu uvolnit, no a pak vím o čtyřech, které to bavilo. (matematik si nyní klade zda filharmoniků bylo jen dvanáct).

PaCoRa hrála výborně, obzvlášť Stano Palúch. Člověk působící jako by snad ani neuměl hrát a přitom s neskutečnou lehkostí kouzlí na houslích nemožné kousky. Jako celek s filharmonikama byl koncert trochu rozpačitý. Už jsem naznačil, že nasazení orchestru nebylo největší. Aranže na mě působily trochu jako hudba na kolonádu. Asi nejpřesvědčivější mi připadala Ellingtonova Karavana. Skladba stála na skvělém nápadu cimbálového podkladu, který vytváří silnou rytmiku i náznak arabské hudby. Filharmonici doplnili melodické části a Stano Palúch to vše okořenil skvělými houslemi. Pěkně také vyzněla ruská lidová s nádhernou intonací takových kvikajích houslí, která by dojala i úplného mrzouta. A na závěr hezký vtípek s bolerem hraným na cimbál jako na buben a s propašovaným motivem od Ravela.

Vážím si odvahy to takovýchto akcí jít, ale zároveň si znovu uvědomuju, jak důležité je dělat věci tak, aby člověk za nimi mohl stát. Jiskra z PaCoRy ne tak úplně přeskočila.

Všichni (včetně neznámého lupiče) jsou srdečně zvání

Před časem jsem psal o ukradeném nástroji pana Škrdlíka, který se zázrakem zase objevil. Dnes 24.2. 19:30 hraje v Betlémském kostele koncert jako poděkování.

Jak asi většina z Vás ví, bylo mi nedávno odcizeno vzácné violoncello. Děkuji všem médiím za jejich podíl na šťastném rozuzlení případu ukradeného nástroje. Také děkuji Vám všem, kteří jste mě v těchto dnech podpořili. Velice si cením také rozhodnutí neznámého člověka, který se rozhodl nástroj vrátit, přestože se tím vystavil nebezpečí odhalení.

Vzácný člověk.